Jako komplexní finanční poradce se ve své praxi denně setkávám s jedním fascinujícím, ale zároveň velmi nebezpečným paradoxem. Češi jsou národem pracovitých a spořivých lidí. Na běžných a spořicích účtech nám leží biliony korun. Máme pocit, že když své peníze vidíme bezpečně uložené v bance, kde jejich nominální hodnota neklesá, jednáme zodpovědně.

Opak je ale pravdou. Tento zdánlivě „bezpečný“ přístup je z dlouhodobého hlediska tou nejrychlejší a nejspolehlivější cestou, jak reálně ztratit kupní sílu svých celoživotních úspor.

V tomto průvodci se společně podíváme na to, proč nás vlastní mozek drží v pasti nečinnosti, kolik nás tento strach reálně stojí a jak můžeme – racionálně, bezpečně a bez zbytečného stresu – začít budovat skutečný majetek.

1. Past zdánlivého bezpečí: Iluze čísel na monitoru

Když se podíváte do svého internetového bankovnictví a vidíte, že tam leží milion korun, cítíte klid. Zítra tam bude milion, za rok tam s připsanými drobnými úroky bude milion a kousek. Žádné propady, žádná nervozita. Číslo na účtu zůstává stejné nebo mírně roste.

Tento klid je ale vykoupen neviditelnou daní jménem inflace. Lidé se často soustředí pouze na nominální hodnotu peněz – tedy na to samotné číslo. Uniká jim však to podstatnější: reálná hodnota peněz, tedy to, co si za danou částku skutečně koupí.

Představte si to na jednoduchém příkladu. Pokud máte dnes na účtu částku, za kterou si můžete koupit prémiové auto s výkonným motorem, a necháte tyto peníze ležet deset let ladem, za stejnou sumu si po uplynutí této doby koupíte možná tak průměrný rodinný vůz v základní výbavě. Číslo na účtu se nezměnilo, ale vaše kupní síla se vypařila.

Strach z kolísání trhu, odborně nazývaného volatilita, je naprosto přirozený lidský instinkt. Naše mozky jsou evolučně nastaveny tak, aby se vyhýbaly nebezpečí a preferovaly jistotu. V moderním finančním světě je však tato evoluční výhoda naší největší slabinou.

Zaměňujeme totiž volatilitu za trvalou ztrátu. Skutečným rizikem ale není to, že hodnota vašeho portfolia v průběhu let dočasně klesne. Skutečným rizikem je, že za dvacet let nebudete mít z čeho zaplatit své životní náklady, protože vaše úspory potichu sežrala inflace.

2. Psychologický blok: Proč se tolik bojíme investovat?

Abychom mohli svůj přístup k penězům změnit, musíme nejprve pochopit, jak funguje naše vlastní hlava. Proč je tak těžké přesunout peníze ze „zlaté klícky“ spořicího účtu do investičního portfolia?

  • Averze ke ztrátě (Loss Aversion): V behaviorální ekonomii existuje fenomén, který prokazuje, že lidé vnímají ztrátu mnohem intenzivněji než zisk. Psychologicky nás ztráta 10 000 Kč bolí zhruba dvakrát více, než jakou radost nám přinese zisk stejných 10 000 Kč. Když trhy rostou, bereme to jako samozřejmost. Když trh o pár procent klesne, náš mozek bije na poplach a nutí nás okamžitě vše prodat a utéct do bezpečí.
  • Mediální masáž a zkreslená realita: Vzpomeňte si, kdy jste naposledy viděli v hlavních zprávách titulek: „Světové trhy dnes opět klidně a nudně vyrostly o půl procenta.“ Nikdy. Média prodávají strach. Titulky křičí o krizích, krachech a miliardách, které se „vypařily“. Tento neustálý přísun negativity v nás utvrzuje pocit, že investování je jen pro otrlé hazardéry. Tiše se ale ignoruje fakt, že navzdory všem válkám, pandemiím a krizím globální ekonomika v dlouhodobém horizontu neustále roste.
  • Nepochopení rozdílu mezi kolísáním a trvalou ztrátou: Jak už jsme naznačili, volatilita není chyba systému, je to jeho vlastnost. Je to „vstupné“, které platíte za to, že vaše peníze z dlouhodobého hlediska porostou výrazně nad úroveň inflace. Trvalá ztráta nastává pouze tehdy, když zpanikaříte a své investice v době propadu prodáte, nebo když vsadíte všechny úspory na jednu pochybnou firmu, která zkrachuje. V dobře diverzifikovaném portfoliu je pokles jen dočasným stavem, nikoliv konečnou stanicí.

3. Matematická realita: Kolik vás stojí váš strach?

Pojďme se podívat na tvrdá data. Emoce stranou, matematika mluví jasně. Modelujme si situaci na horizontu 20 let. Máme dva fiktivní klienty: Tomáše a Davida. Oba se rozhodnou odkládat si 5 000 Kč měsíčně. Za 20 let každý z nich vloží ze svého přesně 1 200 000 Kč.

Přístup 1: Tomáš a jeho „bezpečný“ spořicí účet

Tomáš se bojí rizika. Peníze posílá výhradně na spořicí účet. Budeme velmi optimističtí a budeme předpokládat, že průměrné zhodnocení po zdanění a po odečtení poplatků se dlouhodobě udrží na úrovni 2 % ročně.

  • Celkový vklad: 1 200 000 Kč
  • Výsledná částka po 20 letech: cca 1 471 000 Kč
  • Zisk: 271 000 Kč

Přístup 2: David a globální diverzifikované portfolio

David po konzultaci pochopil, že čas je jeho největší spojenec. Své peníze pravidelně investuje do široce rozloženého akciového portfolia. Počítáme s dlouhodobým průměrným čistým výnosem 7 % ročně (což historicky zhruba odpovídá průměru globálních akciových trhů).

  • Celkový vklad: 1 200 000 Kč
  • Výsledná částka po 20 letech: cca 2 538 000 Kč
  • Zisk: 1 338 000 Kč

Rozdíl? Více než 1 milion korun.

A právě tomuto se říká efekt složeného úročení. Albert Einstein jej údajně označil za osmý div světa. Jde o to, že se vám neúročí jen vaše původní vklady, ale i úroky z dřívějších úroků. Zpočátku je tento efekt neviditelný, ale v druhé polovině investičního horizontu začíná křivka strmě růst.

Ten propastný rozdíl přes milion korun je přesně ta částka, kterou Tomáš zaplatil za svůj pocit zdánlivého bezpečí. Je to daň za strach. Inflace totiž ze zůstatků ukrajuje oběma stejně. Zásadní rozdíl je v tom, že zatímco Davidovo portfolio dokázalo inflaci porazit a přinést mu kladný reálný výnos, Tomášův „bezpečný“ účet za růstem cen zaostal. Jeho zhruba 1,5 milionu korun tak bude mít za 20 let reálnou kupní sílu citelně nižší než dnes (~67 % aktuální hodnoty). David své bohatství nejen ochránil před znehodnocením, ale skutečně reálně rozmnožil.

4. Finanční portfolio jako skládačka: Spoření a investice nejsou nepřátelé

Z předchozích odstavců by se mohlo zdát, že spořicí účty jsou čiré zlo. Není to pravda.

Základním pravidlem zdravých financí není vsadit všechno na jednu kartu, ale pochopit účel jednotlivých nástrojů. Dobře poskládaný majetek funguje jako pevná budova – potřebuje základy, stěny i střechu. Spoření a investice nejsou nepřátelé, jsou to partneři s odlišnými úkoly.

Krátkodobá složka (spoření): Ochrana a dostupnost

Zde mají bankovní účty své nezastupitelné místo. Tvoříte si zde likvidní rezervu. Jsou to peníze, které musíte mít k dispozici okamžitě.

  • Železná rezerva: 3 až 6 měsíčních výdajů pro případ ztráty příjmu, nemoci nebo nenadálé opravy auta.
  • Krátkodobé cíle: Peníze na letní dovolenou, nákup nového vybavení domácnosti nebo blížící se velká událost – například vysněná svatba, kterou plánujete na příští nebo přespříští rok.

U těchto prostředků je naprosto v pořádku, že nevydělávají a poráží je inflace. Jejich primárním cílem není růst, ale absolutní bezpečnost a okamžitá likvidita. Nechcete přece rušit platbu za svatební hostinu jen proto, že trhy zrovna ten měsíc klesly o deset procent.

Dlouhodobá složka (investice): Budování a zhodnocování

Jakmile máte vyřešeny krátkodobé cíle a rezervy, každá další koruna, kterou necháte na spořicím účtu, trpí. Zde nastupuje investování.

  • Dlouhodobé cíle: Zajištění se na stáří (renta), tvorba kapitálu pro děti na start do života nebo splacení hypotéky o deset let dříve.

Zde už musíte pracovat s dynamickými nástroji (akcie, akciové fondy, ETF). Proč? Protože čas je ten nejlepší filtr rizika. Pokud máte před sebou 10, 15 nebo 20 let, případné ekonomické krize nebo krátkodobé propady trhů se ve vašem grafu ztratí jako drobné vlnky na obrovském oceánu.

5. Jak zkrotit emoce a začít bez stresu

Teorie je jedna věc, ale jak udělat ten první reálný krok, když máte z trhů stále respekt? Zde je praktický návod, jak nastavit svůj finanční systém tak, aby fungoval pro vás, nikoliv proti vám.

  • Pravidelnost a automatizace je váš nejlepší přítel: Největší chybu dělají lidé tehdy, když se snaží „časovat trh“ – tedy čekat na ten absolutně nejlepší moment, kdy levně nakoupit. Nikdo na světě, ani nejlepší analytici na Wall Street, neumí budoucnost předpovědět. Řešení je prosté: nastavte si trvalý příkaz. Využijte sílu automatizace. Peníze odcházejí každý měsíc samy. Když jsou trhy nahoře, kupujete méně podílů. Když trhy klesnou (jsou ve „slevě“), za svých 5 000 Kč nakoupíte více podílů. Vaše emoce jsou z procesu naprosto vyloučeny.
  • Široká diverzifikace: Nesnažte se hledat „další Apple“ nebo riskovat úspory v jedné konkrétní kryptoměně. Klíčem ke klidnému spánku je rozložení rizika. Dnes můžete prostřednictvím jednoho nákupu vlastnit kousek z tisíců největších a nejúspěšnějších firem napříč celým světem a napříč všemi sektory. Pokud se nedaří automobilkám v Evropě, podrží vás technologické firmy v USA. Jak prohlásil nositel Nobelovy ceny Harry Markowitz, diverzifikace je jediným „obědem zdarma“, který finanční trhy nabízejí.
  • Průvodce na cestě: Vrcholoví sportovci mají trenéry ne proto, že by nevěděli, jak se hraje jejich sport, ale aby jim pomohli udržet disciplínu, strategii a odstup v kritických momentech. Stejnou roli plní certifikovaný finanční poradce. Dobrý plán se totiž nepozná podle toho, jak funguje, když všechno roste. Pozná se podle toho, že vám dodá klid a zabrání vám udělat osudovou panickou chybu, když se trhy propadnou a zprávy křičí, že se blíží konec světa.

6. Závěr: Největší riziko je neriskovat nic

Pokud si z tohoto článku odnesete jedinou myšlenku, ať je to tato: Ve světě financí neexistuje stav bez rizika. Můžete si vybrat volatilitu (kolísání investic s potenciálem dlouhodobého zisku), nebo si můžete vybrat inflaci (jistou a garantovanou ztrátu kupní síly vašich peněz na bankovním účtu).

Nechat všechny své peníze ležet ladem z obavy před ztrátou je paradoxně to nejrizikovější finanční rozhodnutí, které můžete udělat. Čas neúprosně běží a každý měsíc váhání vás okrádá o nejsilnější zbraň, kterou máte k dispozici – o efekt složeného úročení.

Nebuďte obětí svých vlastních kognitivních zkreslení. Spočítejte si své rezervy, nechte si stranou peníze na blížící se výdaje a se zbytkem začněte systematicky pracovat.

Váš další krok

Podívejte se ještě dnes na strukturu svých úspor. Kolik vám leží zbytečně na běžném účtu? Neváhejte mi napsat a domluvit si nezávaznou konzultaci. Společně se podíváme na vaše cíle, odbouráme iracionální strachy a sestavíme automatizovaný, robustní plán, který ochrání váš majetek před inflací a pomůže vám vybudovat skutečnou finanční nezávislost.

Upozornění: Tento článek představuje marketingové sdělení a má pouze informativní a vzdělávací charakter. Nejedná se o individuální investiční doporučení. Historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích a investování s sebou vždy nese riziko možné ztráty hodnoty investice.